Kulturní centrum v Moravské Třebové

Projekt

Kulturní centrum v Moravské Třebové

Typ

Architektonická soutěž - 2. místo, stavba pro kulturu

Rok

2022

Lokalita

Moravská Třebová

Investor

Město Moravská Třebová

Tým

Marek Vilášek, Martin Duba, David Neuhäusl, Matěj Hunal, Tereza Šírerová, Michael Čambor

Spolupráce

Projekt vznikl v rámci ateliéru Neuhäusl Hunal ve spolupráci s Hejdová Duba

Návrh kulturního centra v Moravské Třebové vychází z respektu k existující průmyslové struktuře a z přesvědčení, že identita místa vzniká kontinuálním vrstvením, nikoli radikální náhradou. Přestavba areálu proto minimalizuje demolice a pracuje se zachováním a reinterpretací stávajících objektů, které se stávají nositeli kolektivní paměti i základním rámcem pro novou vrstvu architektury. Návrh je organizován do tří samostatných, provozně nezávislých kulturních celků, propojených společným foyer jako komunikačním uzlem a zároveň přirozeným rozhraním mezi interiérem a veřejným prostorem. Tento systém umožňuje flexibilní etapizaci a adaptaci projektu v čase bez ztráty celkové koncepční integrity. Důležitým principem je otevřenost a prostupnost území – nově definovaná síť veřejných prostorů plynule navazuje na okolní strukturu města a integruje do návrhu kontinuální parkový pás. Architektura pracuje s kontrastem a synergií starého a nového, kdy nové zásahy aktivují původní struktury a ty naopak poskytují kontext a měřítko novým funkcím. Výsledkem je udržitelný a kulturně přiměřený zásah, který rozvíjí existující hodnoty, posiluje identitu místa a vytváří otevřenou platformu pro společenský a kulturní život.

Návrh kulturního centra v Moravské Třebové vychází z respektu k existující průmyslové struktuře a z přesvědčení, že identita místa vzniká kontinuálním vrstvením, nikoli radikální náhradou. Přestavba areálu proto minimalizuje demolice a pracuje se zachováním a reinterpretací stávajících objektů, které se stávají nositeli kolektivní paměti i základním rámcem pro novou vrstvu architektury. Návrh je organizován do tří samostatných, provozně nezávislých kulturních celků, propojených společným foyer jako komunikačním uzlem a zároveň přirozeným rozhraním mezi interiérem a veřejným prostorem. Tento systém umožňuje flexibilní etapizaci a adaptaci projektu v čase bez ztráty celkové koncepční integrity. Důležitým principem je otevřenost a prostupnost území – nově definovaná síť veřejných prostorů plynule navazuje na okolní strukturu města a integruje do návrhu kontinuální parkový pás. Architektura pracuje s kontrastem a synergií starého a nového, kdy nové zásahy aktivují původní struktury a ty naopak poskytují kontext a měřítko novým funkcím. Výsledkem je udržitelný a kulturně přiměřený zásah, který rozvíjí existující hodnoty, posiluje identitu místa a vytváří otevřenou platformu pro společenský a kulturní život.