Kulturní centrum v Moravské Třebové

Projekt
Kulturní centrum v Moravské Třebové
Typ
Architektonická soutěž - 2. místo, stavba pro kulturu
Rok
2022
Lokalita
Moravská Třebová
Investor
Město Moravská Třebová
Tým
Marek Vilášek, Martin Duba, David Neuhäusl, Matěj Hunal, Tereza Šírerová, Michael Čambor
Spolupráce
Projekt vznikl v rámci ateliéru Neuhäusl Hunal ve spolupráci s Hejdová Duba
Návrh kulturního centra v Moravské Třebové vychází z respektu k existující průmyslové struktuře a z přesvědčení, že identita místa vzniká kontinuálním vrstvením, nikoli radikální náhradou. Přestavba areálu proto minimalizuje demolice a pracuje se zachováním a reinterpretací stávajících objektů, které se stávají nositeli kolektivní paměti i základním rámcem pro novou vrstvu architektury. Návrh je organizován do tří samostatných, provozně nezávislých kulturních celků, propojených společným foyer jako komunikačním uzlem a zároveň přirozeným rozhraním mezi interiérem a veřejným prostorem. Tento systém umožňuje flexibilní etapizaci a adaptaci projektu v čase bez ztráty celkové koncepční integrity. Důležitým principem je otevřenost a prostupnost území – nově definovaná síť veřejných prostorů plynule navazuje na okolní strukturu města a integruje do návrhu kontinuální parkový pás. Architektura pracuje s kontrastem a synergií starého a nového, kdy nové zásahy aktivují původní struktury a ty naopak poskytují kontext a měřítko novým funkcím. Výsledkem je udržitelný a kulturně přiměřený zásah, který rozvíjí existující hodnoty, posiluje identitu místa a vytváří otevřenou platformu pro společenský a kulturní život.
Návrh kulturního centra v Moravské Třebové vychází z respektu k existující průmyslové struktuře a z přesvědčení, že identita místa vzniká kontinuálním vrstvením, nikoli radikální náhradou. Přestavba areálu proto minimalizuje demolice a pracuje se zachováním a reinterpretací stávajících objektů, které se stávají nositeli kolektivní paměti i základním rámcem pro novou vrstvu architektury. Návrh je organizován do tří samostatných, provozně nezávislých kulturních celků, propojených společným foyer jako komunikačním uzlem a zároveň přirozeným rozhraním mezi interiérem a veřejným prostorem. Tento systém umožňuje flexibilní etapizaci a adaptaci projektu v čase bez ztráty celkové koncepční integrity. Důležitým principem je otevřenost a prostupnost území – nově definovaná síť veřejných prostorů plynule navazuje na okolní strukturu města a integruje do návrhu kontinuální parkový pás. Architektura pracuje s kontrastem a synergií starého a nového, kdy nové zásahy aktivují původní struktury a ty naopak poskytují kontext a měřítko novým funkcím. Výsledkem je udržitelný a kulturně přiměřený zásah, který rozvíjí existující hodnoty, posiluje identitu místa a vytváří otevřenou platformu pro společenský a kulturní život.























