Chráněné bydlení v Nové Pace
Projekt
Chráněné bydlení v Nové Pace
Typ
Architektonická soutěž - 1. místo, sociální stavby
Rok
2021-2026 (realizace)
Lokalita
Nová Paka
Investor
Královehradecký kraj
Tým
Marek Vilášek, David Neuhäusl, Matěj Hunal, Jakub Zelenák, Veronika Paľová, Lenka Janusová
Spolupráce
Projekt vznikl v rámci ateliéru Neuhäusl Hunal, projekční práce od Růžička a partneři s.r.o.
Návrh chráněného bydlení v Nová Paka je založen na principu přirozenosti, čitelnosti a neinstitucionálního charakteru prostředí. Místo jednoho objemu je soubor rozdělen do čtyř samostatných domů menšího měřítka, které svým uspořádáním podporují běžný způsob života, individuální identitu obyvatel i jejich vzájemnou interakci. Urbanistická kompozice pracuje s jasnou hierarchií prostorů – od soukromých částí přes polosoukromé zahrady až po sdílený centrální prostor, který tvoří přirozené těžiště celého areálu. Domy jsou orientovány tak, aby mezi sebou vytvářely průhledy, podporovaly komunitní život a zároveň zachovávaly dostatek soukromí. Každý objekt má vlastní zápraží a terasu směrem do společného prostoru, zatímco ložnice jsou orientovány do klidnější části zahrady s intimnějším kontaktem s terénem. Návrh klade důraz na bezbariérovost, jednoduchost a ekonomickou přiměřenost, přičemž dispozice jsou navrženy srozumitelně a flexibilně s ohledem na různé potřeby uživatelů. Architektonický výraz vychází z archetypální formy domu se sedlovou střechou, doplněné o subtilní tvarové zásahy, které otevírají průhledy a vztahy k okolí. Výsledkem je kompaktní, přehledné a přívětivé prostředí, které podporuje samostatnost obyvatel a přirozeně je začleňuje do struktury místa i krajiny.
Návrh chráněného bydlení v Nová Paka je založen na principu přirozenosti, čitelnosti a neinstitucionálního charakteru prostředí. Místo jednoho objemu je soubor rozdělen do čtyř samostatných domů menšího měřítka, které svým uspořádáním podporují běžný způsob života, individuální identitu obyvatel i jejich vzájemnou interakci. Urbanistická kompozice pracuje s jasnou hierarchií prostorů – od soukromých částí přes polosoukromé zahrady až po sdílený centrální prostor, který tvoří přirozené těžiště celého areálu. Domy jsou orientovány tak, aby mezi sebou vytvářely průhledy, podporovaly komunitní život a zároveň zachovávaly dostatek soukromí. Každý objekt má vlastní zápraží a terasu směrem do společného prostoru, zatímco ložnice jsou orientovány do klidnější části zahrady s intimnějším kontaktem s terénem. Návrh klade důraz na bezbariérovost, jednoduchost a ekonomickou přiměřenost, přičemž dispozice jsou navrženy srozumitelně a flexibilně s ohledem na různé potřeby uživatelů. Architektonický výraz vychází z archetypální formy domu se sedlovou střechou, doplněné o subtilní tvarové zásahy, které otevírají průhledy a vztahy k okolí. Výsledkem je kompaktní, přehledné a přívětivé prostředí, které podporuje samostatnost obyvatel a přirozeně je začleňuje do struktury místa i krajiny.
